Inteligentní domov není jen o appkách a hlasových asistentech. Když jsem před dvěma lety rekonstruovala svůj dvoupokojový byt, zjistila jsem, že nejvíc mi chybí místo pro spaní návštěv. Moje obývák měl jen dvanáct metrů čtverečníc > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Když jsem poprvé stála v prázdném bytě o rozloze osmadvacet metrů čtverečních, uvědomila jsem si, že kuchyň nebude jen místem pro vaření. Bude to centrum všeho – od ranní kávy po večerní posezení s přáteli, a občas i ložnice pro návštěvu. Otázka, jak navrhnout malou kuchyň, se pro mě stala spíš hádankou, jak do jednoho prostoru vměstnat funkčnost, pohodlí a kousek stylu bez toho, aby to vypadalo jako skladiště. Zásadní chybou bylo podle mě ignorovat vertikálu. Každý centimetr od podlahy po strop musí pracovat. Klasické skříňky nad pracovní deskou jsem nahradila otevřenými policemi z masivu, kam dávám jen to, co skutečně používám, a do hlubokých zásuvek pod linkou schovávám hrnce. Zapomeňte na horní skříňky do výšky očí, pokud nechcete, aby místnost působila jako tu

Největší oříšek pro mě bylo spaní. Bydlím sama, ale občas přijede maminka na víkend nebo kamarádka z vysoké. Postel pro dva by zabrala polovinu obýváku, ale klasický gauč na přespávání je noční můra pro záda. Po měsících hledání jsem narazila na sofa bed s jednoduchým mechanismem. Zvolila jsem model s čalouněním v jemné šedé velvet upholstery, které působí luxusně, ale nevyžaduje zvláštní péči. Hlavní výhodou je, že během dne vypadá jako běžná sedačka. Když přijde večer, stačí jeden pohyb a je z ní lůžko. Pryč jsou doby, kdy jsem musela přenášet matraci z ložnice do obýv